Skip to main content

Mezigenerační centrum Osmička

Náš návrh vznikal s vědomím, co Osmička pro místní znamená. Dřív tu byla základka, dnes se mění na centrum každodenního života, které si zaslouží víc než jen provizorium ve staré budově. Dobré a fungující zachováme a navrch přidáme novou kvalitu. Nechceme dům zbourat nebo skrýt pod naleštěnou fasádu. Chceme vyčíst, co v sobě má, a použít to nově – stejně jako DJ udělá ze starého samplu nový track.

  • Název

    Mezigenerační centrum Osmička

  • Místo

    Tábor

  • Status

    2. místo v užší architektonické soutěži

  • Rok

    2025

  • Tým

    Pavel Buryška, Michal Štěpař, Michal Rešetár, Barbora Buryšková, Tereza Mirská, Lucie Lorencová
    spolupráce: Arkytek

  • Investor

    Město Tábor

  • Velikost

    řešené území: 20 929 m²
    ČPP: 7 021 m²

Budova bývalé školy má svoje kouzlo. Její podoba odráží dobu svého vzniku – byla moderní, otevřená, jednoduchá. To nechceme měnit. Hledáme rovnováhu mezi tím, co má smysl zachovat, a měníme to, co už dneska nefunguje: špatné materiály, komplikované dispozice, chybějící propojení s okolím. Zásadní výhodou celé stavby je její konstrukce – železobetonový prefabrikovaný skelet, který je napříč domem složen ze stejně mohutných prvků, což nám v případě jednopodlažních pavilonů umožňuje využít jej více, než je tomu dnes. Díky tomu jsme se rozhodli zpřístupnit střechu nad knihovnou a dát ji lidem k dispozici. Může tam být bistro, místo na sousedské akce, oslavy, jógu. Je to jako když najdete zapomenutý poklad – v našem případě střešní zahradu. Není to něco, bez čeho by projekt nedával smysl, ale je to přidaná hodnota, která tomu celému dává další rozměr. Ukazuje, že dům může růst spolu s komunitou a má možnosti, kam se dále rozvíjet.

Velká část návrhu se točí kolem toho, jak v domě rozdělit provoz. Servisní části jsme se rozhodli umístit dovnitř dispozice, abychom mohli uvolnit fasády a tím dovnitř dostat víc světla, víc kontaktu s venkem, víc svobody v budoucím uspořádání. Oživujeme původní myšlenku pásového okna v současném provozním kontextu. Ke stávající budově přidáváme lehké konstrukce pavlačí a teras z oceli a dřeva, které rozšiřují vnitřní prostor směrem ven. Současně zajišťují, že se může interiér v budoucnu měnit, aniž by ztratil kontakt s exteriérem.

Aby to všechno dávalo smysl i po letech, návrh počítá s dlouhodobou udržitelností. Využíváme to, co funguje, a to ostatní měníme s rozmyslem. Netlačíme investora do zbytečných kroků. Jasně říkáme, co je potřeba udělat hned, a co může počkat. Stavba má prostor, aby se dál přizpůsobovala – ať už technicky, nebo provozně. Dům není hotový produkt, ale rámec pro komunitní život, který se bude dál rozvíjet. A aby celý dům mohl být opravdu pro všechny, přidáváme nový výtah, který propojí všechna podlaží včetně suterénu. Dům se tak stává plně bezbariérovým – a to nejen v současnosti, ale i s ohledem na to, co přijde. Protože víme, že stavby nestárnou tím, že zestárnou. Stárnou tím, že nejsou připravené na změnu.
Osmička je připravená. Nebude to jen opravená budova, bude to místo, kde se potkávají generace, kde je prostor na nápady, na aktivitu i na klid. Projekt je návratem k podstatě veřejné stavby – má být pro lidi, má být pochopitelná, otevřená, přívětivá.

Podél západní hrany území doplňujeme pěší propojení až k aleji Přátelství. Mezi knihovnou a pavilonem spolků vzniká nový vstupní předprostor rozšířený o mlatovou plochu, která je mírně vysunuta směrem k panelovým domům. Tím dává již z dálky tušit, že se jedná o významnější vstup do budovy. Terénní rozdíl překonáme buď po bezbariérové rampě nebo pohodlným schodištěm doplněným záhony s lavicemi a stromy. Prostor zůstává přehledný a umožňuje přirozené čekání i pobyt menších skupinek osob.

1. podzemní podlaží

1. nadzemní podlaží

2. nadzemní podlaží

3. nadzemní podlaží

Tvář domu a atmosféra interiéru

Přicházíme s řešením, které dům otevírá lidem a městu, a zároveň mu ponechává přiměřenou míru intimity. Stejně přistupujeme i k okolí. Dnes je to hlavně asfalt, ploty a auta. Přitom místo má všechno, co potřebuje, aby se z něj stal plnohodnotný veřejný prostor, kde se lidé potkávají, scházejí, nebo jen sedí a sledují, co se děje kolem. Odstraňujeme překážky, které prostoru brání žít a oddělují jej od města. Místo uzavřeného areálu vzniká otevřený prostor, který zve dál.

Principy prostorového členění a formování interiérové atmosféry
V místech, kde to prostorová logika a funkční návaznosti umožňují, vestavujeme vybrané místnosti v kompaktních blocích do nitra dispozice jednotlivých pavilonů. Tímto řešením dochází k uvolnění fasády, k níž jsou situovány místnosti s vhodnějšími prostorovými a provozními předpoklady pro přímý či vizuální kontakt s exteriérem – terénem či terasou. Tento princip zároveň podporuje vizuální artikulaci konstrukčního systému stavby, především prezentaci skeletu. Materiálové odlišení skeletu a dřevěných vestavěných objemů představuje ústřední výtvarný motiv formování interiéru. Konstrukce regálů obepínající vestavné boxy pojímají nenápadný detail v podobě zmenšeniny konstrukčního systému MS71.

Tvář domu - kompozice fasád
Východiskem kompozičního konceptu revitalizované fasády je snaha o udržení a rozvinutí stávajícího charakteru budovy v kombinaci se zvýšením tepelně izolačních vlastností obálky. Stávající členění (plné části x výplně z lehkého obvodového pláště), konstrukční prvky a barevnost nepotíráme, ale nově reinterpretujeme současným jazykem. Cílem je udržení ekonomické přiměřenosti a zachování paměti místa.

Knihovna - těžiště Osmičky

Knihovna je novým těžištěm celé Osmičky. Otevřená, přívětivá, pro všechny. Nenápadně, ale jistě dává dohromady lidi, co si přišli půjčit knížku, rodiče s dětmi, seniory, školáky i kolemjdoucí. V srdci dispozice má místo multifunkční sál – vnímáme ho jako box zapuštěný do prostoru, obložený ze všech stran knihami. Knihovna se tak kolem něj volně obtáčí, člení, sedá si – někde je klidný koutek s výhledem na okolní stromy, jinde větší prostor na diskusi. Lidé se navzájem neruší, ale jsou spolu.

Návrh nabízí provozovateli knihovny, hlavnímu dramaturgovi multigeneračního centra Osmičky, flexibilní dispozici založenou na možnosti scelování a dělení soustavy k sobě přiléhajících prostorů foyer (F), klubovny (K), sálu (S) a dílny (D). Budova umožňuje snadnou proměnu dle různých typů akcí a potřeb komunity.

Dramaturgie knihovny

Na sál z jedné strany navazuje klubovna a foyer, ze druhé dílna s přístupem ven. Všechny tyhle části se mohou propojit v jeden velký prostor, nebo se naopak uzavřít a oddělit. Může tu být přednáška, koncert, ples, dětské divadlo nebo výtvarný workshop. Přizpůsobí se, jak je třeba.

Nízkoprahový klub

Nízkoprahové kluby a zázemí sociálních služeb Cheiron navazují podobnou logikou – provozní části jdou doprostřed dispozice, fasáda zůstává volná. Multifunkční místnost je jakousi neutrální zónou – může ji používat každý z provozů, může fungovat samostatně, a když je třeba, propojuje všechny tři části do jednoho celku. Může tu být narozeninová oslava klubu nebo vzdělávací akce. Všechno je přehledné a čitelné. Pavlač u klubu rozšiřujeme, aby se program mohl přesunout i ven. Konzultovny nejsou všechny stejné – někdo potřebuje bezpečný kout, jiný otevřenější prostředí. I takhle může architektura mluvit jazykem důvěry. A samozřejmostí je, že návštěvníci nízkoprahových klubů vstupují jinudy než klienti sociálních poraden. Každý má svůj prostor.

Zapojení Osmičky do organizmu sídliště – diverzifikace
venkovních prostorů

Obvod objektu lemuje soustava otevřenějších či intimnějších veřejných, poloveřejných a uzavřenějších prostorů nabízejících v jednotlivých místech svou specifickou atmosféru a pestrou paletu vyžití jak pro návštěvníky a klienty Osmičky, tak pro obyvatele sídliště.

1_Nový vstupní předprostor do knihovny – 
2_Osa k aleji přátelství
3_Pobytová travnatá plocha
4_Sad přátelství
5_Zahrada denního stacionáře a seniorů
6_Školní zahrada
7_Otevřené atrium
8_Vstup z Aleje přátelství
9_Forum mladých
10_Adventure playground v lesíku
11_Střecha Osmičky 
12_Předsazené lodžie
13_Parkování
14_Zahrádky SVJ

Sad přátelství

Cesta pokračuje dál k aleji Přátelství a je lemována drobnými herními prvky a okrasnými výsadbami. Vzniká tak hlavní přístupová trasa ze sídliště ke knihovně, která zároveň tvoří přirozený předěl vůči parkově upravené ploše podél pavilonu centra denních služeb. Stávající sad je zachován a doplněn. Cvičební prvky pro seniory jsou přesunuty na kraj pro snazší dostupnost. Nově vytváříme volnou travnatou plochu zakončenou menším pódiem. Tento prostor je určený pro víceúčelové využití – divadlo, menší koncerty, vystoupení dětí, čtení pod širým nebem, ukázky bojových sportů nebo jen piknik v trávě. Na travnatou plochu navazují předsazené lodžie jak z pavilonu spolků, tak z pavilonu centra denních služeb.

Forum mladých

Podél východní strany budovy dnes vede důležitá pěší spojnice mezi autobusovou zastávkou a ulicí Vídeňská. V místě původního hlavního vstupu do budovy dochází prostřednictvím nenáročných, drobných úprav k výrazné změně. Přičemž se snažíme využít maximum ze stávajícího vybavení. Sedací schody budou opraveny a doplněny o sedáky. Velkou zpevněnou plochu členíme výsadbou stromu se záhonem pod ním, který prostor zlidšťuje a pocitově zmenšuje. Zpevněný povrch doplňujeme o grafiku, která ve formě muralu dále přechází do výtvarně ztvárněné boční fasády. Přibývá koš na street basket a několik menších překážek pro koloběžky, skate či brusle. Prostor zůstává přehledný a volný, připravený na další akce Osmičky, které není vhodné pořádat na travnaté ploše u sadu. V zimě to mohou být vánoční trhy, na jaře charitativní jarmark, v létě promítání. Zpevněná plocha umožňuje snadnou instalaci stanů pro případy nepříznivého počasí.

Střecha Osmičky

Střešní terasa nabízí prostor s multifunkčním využitím a základním zázemím. Může tu být venkovní čtení, tréninky, jóga, šachový turnaj, sousedský brunch a mnoho dalšího. Prostor je možné využít na pronájem. Střecha se z technické plochy stává dalším prostorem pro komunitní život. Většina střech budovy je řešena jako extenzivní zelené, v okolí terasy doplněné o vyšší zeleň. Osázení střechu zútulní, zabydlí a zlepší také pohled z okolních domů. Současně snižuje tepelné zatížení budovy, zadržuje prach a podporuje biodiverzitu v sídle.

Školní zahrada

Zahrada mezi knihovnou a praktickou školou slouží především pro potřeby školy. Díky novým předsazeným terasám je propojena přímo s učebnami, cesta do zahrady je bezbariérová. V zahradě jsou navrženy minimální změny. Jezírko s vrbou zachováváme, upravujeme plochy pro pěstování, doplňujeme zastínění a ohniště. Podél zahrady vede samostatný přístup na střechu knihovny, která je zpřístupněna po točitém schodišti. To zároveň umožňuje bezpečný únik z tělocvičny.

Situace

Situace širších vztahů

Z hlediska sídelní zeleně je celý návrh racionálním rozšířením ploch sídlištní zeleně v návaznosti na alej Přátelství. Pracujeme se základními stavebními prvky jako jsou rastry dřevin, aleje a stromořadí, solitérní dřeviny. Zbytkové trávníky nahrazujeme podrosty a na několika významnějších místech přidáváme záhony okrasných trvalek a travin. Plochy vyžadující intenzivnější péči jsou zde zastoupeny minimálně, aby nároky na údržbu odpovídaly standardům běžné komunální péče.